Přehled měřených veličin
Kvalita ovzduší má zásadní dopad na lidské zdraví, přičemž měření klíčových škodlivin, jako jsou suspendované částice (PM10, PM2,5), oxid dusičitý (NO2) a oxid siřičitý (SO2), umožňuje nejen posouzení aktuální imisní zátěže, ale i identifikaci zdravotních rizik. Polétavý prach (PM10 a PM2,5) je jedním z nejvýznamnějších ukazatelů, jehož přítomnost v ovzduší ovlivňuje respirační i kardiovaskulární zdraví.
PMx - Polétavý prach
PMx - Polétavý prach (PM10, PM2.5) je klíčovým faktorem znečištění ovzduší. Díky své malé velikosti proniká hluboko do dýchacích cest, kde může způsobit záněty, mikronekrózy či nádorové bujení. Největší riziko představují částice pod 2,5 μm, které zůstávají ve vzduchu i několik dní a mohou být přenášeny na velké vzdálenosti. Částice mohou nést toxické látky, které se při vdechnutí dostávají do plic a zažívacího traktu. WHO varuje, že škodlivé účinky nastávají i při koncentracích nižších, než jsou běžné evropské limity.
Více informací o suspendovaných částicích PMx a jejich koncentracích na území ČR najdete v ročence ČHMÚ https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/23groc/gr23cz/23_04_1_PM.pdf
NO₂ - Oxid dusičitý
Oxid dusičitý (NO₂) je významný znečišťující plyn, který vzniká především při spalování motorových a fosilních paliv. Vdechování NO₂ poškozuje dýchací cesty, proniká do plic, kde oxiduje tuky a bílkoviny buněk. Zvyšuje náchylnost k respiračním chorobám a může snižovat plicní funkci, zejména u dětí a astmatiků. Krátkodobé vystavení vysokým koncentracím (nad 500 µg/m³) způsobuje akutní problémy s dýcháním. WHO doporučuje limit 200 µg/m³ pro hodinovou expozici a 40 µg/m³ pro průměrnou roční expozici kvůli jeho vlivu na zdraví.
Více informací o oxidech dusíku NOx a jejich koncentracích na území ČR najdete v ročence ČHMÚ (PDF)
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/23groc/gr23cz/23_04_3_NOX.pdf
Benzo(a)pyren
Benzo[a]pyren (BaP) je polycyklický aromatický uhlovodík složený z pěti benzenových kruhů. Vzniká při nedokonalém spalování organických materiálů při teplotách 300–600 °C, jeho hlavním zdrojem v České republice jsou lokální topeniště. BaP je přítomen v uhelném dehtu, tabákovém kouři a v potravinách, zejména v grilovaném mase. Je silně karcinogenní a mutagenní; jeho metabolity se vážou na DNA, což může vést k mutacím a rakovině. V České republice je imisní limit pro roční průměrnou koncentraci BaP stanoven na 1 ng/m³, avšak tento limit je často překračován, což představuje významný problém znečištění ovzduší.
Více informací o BaP a jeho koncentracích na území ČR najdete v ročence ČHMÚ
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/23groc/gr23cz/23_04_2_BaP.pdf
CO – Oxid uhelnatý
CO – Oxid uhelnatý (CO) je bezbarvý, bez zápachu a chuti, vysoce toxický plyn vznikající při nedokonalém spalování organických materiálů, jako jsou fosilní paliva, dřevo či plyn. Hlavními zdroji CO jsou motorová vozidla, průmyslové procesy a domácí spotřebiče spalující paliva. Po vdechnutí se CO rychle vstřebává do krevního oběhu, kde se váže na hemoglobin za vzniku karboxyhemoglobinu (COHb), což brání přenosu kyslíku z plic do tkání. To může vést k hypoxii, tedy nedostatku kyslíku v těle. Příznaky otravy CO zahrnují bolesti hlavy, závratě, nevolnost, zvracení a únavu. Při vyšších koncentracích může dojít k poruchám koordinace, zmatenosti, bezvědomí a smrti. Rizikovými skupinami jsou zejména osoby s kardiovaskulárními onemocněními, děti, těhotné ženy a starší lidé. Pro prevenci otravy CO je důležité zajistit správnou instalaci, údržbu a ventilaci spotřebičů spalujících paliva. Doporučuje se také instalace detektorů oxidu uhelnatého v obytných prostorech.
Více informací o oxidu uhelnatém a jeho koncentracích na území ČR najdete v ročence ČHMÚ
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/23groc/gr23cz/23_04_8_CO.pdf
Troposférický ozón
Troposférický ozón (O3) - Troposférický (přízemní) ozon je sekundární znečišťující látkou v ovzduší, která nemá vlastní významný emisní zdroj. Vzniká za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou fotochemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Ozon je velmi účinným oxidantem. Poškozuje převážně dýchací soustavu, způsobuje podráždění, morfologické, biochemické a funkční změny a snižuje obranyschopnost organismu. Je prokazatelně toxický i pro vegetaci. Jeho koncentrace jsou nejvyšší během slunečných dní na horách.
Více informací o přízemním ozónu a jeho koncentracích na území ČR najdete v ročence ČHMÚ
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/23groc/gr23cz/23_04_4_O3.pdf
%20is%20a%20polluting%20gas%20.jpg)
Oxid siřičitý (SO₂)
SO2 - Oxid siřičitý (SO₂) je znečišťující plyn, který vzniká zejména při spalování fosilních paliv. Je dobře rozpustný ve vodě, takže se většina vdechnutého SO₂ zachytí v horních cestách dýchacích, zatímco jen malé množství pronikne do plic. Dlouhodobá expozice může zvyšovat riziko respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. WHO doporučuje maximální koncentraci 350 µg/m³ na 1 hodinu a 50 µg/m³ jako dlouhodobý limit. Aktuální koncentrace SO₂ v evropských městech klesly pod 50 µg/m³ díky snížení emisí z průmyslu a dopravy.
Více informací o oxidu siřičitém a jeho koncentracích na území ČR najdete v ročence ČHMÚ
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/23groc/gr23cz/23_04_7_SO2.pdf